Kostel sv. Václava

Slavnostní vysvěcení proběhlo 30. září 2000. Vlastní kostel se hřbitovem a farou měl Petrov před staletími.

Nechal je postavit zakladatel obce Petr II. z Kravař a na Strážnici počátkem 15. století. Včetně pohnutých dob husitských bouří bylo Strážnické panství do roku 1620 povětšině protestantské. Z písemných pramenů je známo, že v roce 1594 byl na faru v Petrově dosazen vnorovský kněz Blažej, o kterém předpokládáme, že byl nejspíš protestantského vyznání. Bělohorský vítěz Ferdinand II. však nemilosrdně změnil poměry i v markrabství moravském.

Kostel s okolním hřbitovem nepřežily těžké období po roce 1605, včetně třicetileté války a následujících četných okupací a nájezdů uherských povstalců, spolčených s Turky. Ovšem ani špatně placené císařské vojsko se při leženích na jihu Moravy nechovalo o mnoho lépe. Z roku 1673 máme zmínku o zřícenině s věží a o původním zvonu, jehož jehož německý nápis se doslovně překládá: S Marií pomáhá Bůh z nouze tu i tam. Amen. V podstatě idea, že Bůh a Marie pomáhají v nouzi vždy a každému. Stejný osud za četných konfliktů na zdejším pomezí mezi českým a uherským státem postihl i bratrskou modlitebnu se hřbitovem, stávající na okraji obce směrem k řece Moravě v místech s tradičními názvy Za sborem a Kostelnisko. V té době byl pustý i kostel sv. Bartoloměje v Rohatci a mnoho dalších na zdejším pomezí. Po staletí těžce zkoušené pohraničí mezi českým a uherským státem založilo bezpočet řízných přepadů Turků, Uhrů, Tatarů, Švédů, Prusů a dalších, přehledně zachycených kronikáři. Jen v rozmezí od roku 1487, kdy pomezí plnili Uhři, do příchodu Prušáků v roce 1742 zde proběhlo dvanáct velkých válečných událostí, kterým trpěl i Petrov a Zvolenov. Zvláště krutý byl vpád Turků a Tatarů v roce 1663, plenění uherských kuruců v lednu 1703 nebo napadení v dubnu 1704.Zhoubná epidemie cholery v roce 1831 zahubila 38 občanů.

Vraťme se však k novému kostelu. Cesta k němu nebyla snadná. Nejprve bylo třeba ustavit Nadaci na výstavu kaple sv. Václava v Petrově. Úkolu se ujal tehdejší starosta obce František Zůbek a členové zastupitelstva František Klásek a Jan Šebesta. Okresní úřad v Hodoníně zaregistroval petrovskou nadaci 2.září 1993 včetně osobností, které řídili její chod; - správní radu ve složení: Stanislav Káčerek, Josef Krůtil, Josef Svoboda, Jan Šebesta, František Zůbek; revizní radu ve složení: Ing. Josef Jamný, František Klásek, Josef Urbánek a administrátorku nadace Annu Obrtlíkovou. Po celostátním zpřísnění pro nadace v roce 1999 bylo složení doplněno o Marii Hofmanovou, Ing. Ladislava Krůtila a Jana Mlýnka.

Základní kámen, posvěcený hlavou římskokatolické církve papežem Janem Pavlem II. v květnu 1995 v Olomouci, položil rodák a arcibiskup olomoucký mons. Jan Bosko Graubner v neděli 28.září 1997,v den svátku sv. Václava. Tím dostala svůj základ i zářijová Svatováclavská církevní slavnost, která se v obci stává novodobou tradicí. O dva roky později byl na ní poprvé zazvonil zvon, vysvěcený význačným petrovským rodákem P. Josefem Koštuříkem. Na umělecké výzdobě se podíleli akad. malířka Renata Bartoňová a akad. malíř Karel Stádník z Prahy. Finance na stavbu byli získávány nejen v Petrově ale také ve Strážnici, v Sudoměřicích a na dalších místech. Celkové náklady byli vyčísleny na 9 milionů korun.

Křížová cesta v kostele sv. Václava (PDF)