Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

ÚVOD > Obec > Místní památky > Lázeňská tradice

Lázeňská tradice

Z  HISTORIE  LÁZNÍ  V  PETROVĚ

Velký věhlas Petrovu založil minerální sirný pramen, u kterého byly vybudovány lázně, které byly přes půl tisíciletí vyhledávaným léčebným a rekreačním střediskem. Pověst praví, že pramen objevil šlechtic, který raněný po bitvě s husity se svalil k zemi a zjistil, že se u jeho hlavy na povrch tlačí páchnoucí voda, která mu pak vyléčila rány a uzdravila ho. Také Albrecht  Valdštejna si nechával vozit pravidelně za sebou na válečná a politická tažení minerální vodu z Libverdy a právě z Petrova, protože byl přesvědčen, že tyto dvě minerálky mu zaručí železné zdraví a mužné síly.

Petrovské lázně se v 15. a 16. století cenily z hlediska léčebné kúry víc než Karlovy Vary.
Už v roce 1580 musel být Petrov jako lázně proslulý, protože již na nejstarší mapě – Fabriciově mapě  Moravy z roku 1569 -  je Petrov označen jako lázně a o Luhačovicích v té době nebylo ještě ani zmínky. K rozšíření slávy lázní přispěla i tehdejší vědecká dobrozdání a odborné spisy lékařských kapacit té doby.                                                                                                                     

Právě v roce 1580 Petrovské koupele  popsal v latinském spisu  Tomáš Jordan z Klauznburku, doktor a lékař zemský v markrabství Moravském. Píše, že v roce 1570 Jan starší ze Žerotína a na Náměšti se po celé dva měsíce léčil v Karlových Varech z těžké nemoci bez očekávané úlevy. Karlovy Vary byly v té době  proslulé svými léčebnými účinky téměř po celé Evropě. Po návratu na strážnické panství se léčil ještě měsíc v Petrově, možná už z čirého zoufalství, a stal se zázrak. Nemoc byla pryč a jakoby omládl o dvacet let.

Historické prameny uvádějí, že v 16. a 17. století věnovala dále  pozornost léčivé vodě petrovské řada tehdejších odborných kapacit. V petrovských lázních působil krátký čas také  slavný lékař Ján Jesenský, jeden ze sedmadvaceti  popravených „českých“ pánů  21. června 1621  na Staroměstském náměstí v Praze. Dále to byl zemský lékař Dr. Fr. Hertod z Todenfeldu (1669). V roce 1671 se uvádí, že v inventáři lázní je jedna velká nádrž, 12 koupacích van a 9 kabin. V zájmu o tuto minerální vodu pokračovaly i odborné kapacity ve století dalších.  Sirkovou petrovskou vodu - „sírkovici“ - popsali sl. Krantz (1777), Dr. Helcelet (1840) a nejpodrobněji rodilý Strážničan Dr.Max Siebenschein v inaugurální disertaci „Tractatus de aquis medicatis Moraviae“ v roce 1845, který spis věnoval hraběti Františkovi  z Magnis, tehdejšímu majiteli strážnického panství. Už v těch dobách se přicházela do Petrovských lázní léčit řada významných osobností  z  tehdejšího světa.

Co vlastně dokázal léčit petrovský alkalicko-sirnato železitý pramen? Ve středověku v této vodě nacházeli úlevu při bolestech kloubů, očí, ženských chorob, ale také nemocí  kožních. Nebyla vhodná k pití, ale výborně se v ní vařilo, zejména luštěniny. Zahříváním ztrácela voda svůj silný sirný zápach.  I ze současných rozborů vyplývá, že je to voda vhodná především k léčbě chorob pohybového ústrojí a onemocnění kožních, její kvalita často přesahuje kvalitu vody lázní v regionu Slovácka.   

Kvalita služeb za celou dobu jejich existence pochopitelně kolísala. Ve dvacátých letech  20.století zvelebil lázně a obnovil jejich zaniklou slávu židovský podnikatel Julius Hahn, který zároveň koupil petrovskou hospodu – zřídlo venkovské politiky a moudrosti. V roce 1936 již na generální mapě Hodonínska najdeme Petrov jako lázně alkalicko-sirnato železité poskytující koupele s masážemi. Hotel a restaurace v lázních Julia Hahna byly vyhlášeny velmi dobrou obsluhou.  

Před druhou světovou válkou měly lázně dvanáct koupelen  se studenou i teplou vodou, tři koupelny pro Židy a jednu pro hraběcí rodinu. Na dvoře byly čtyři maštale a v poschoďovém hostinci byly příjemné pokoje a apartmá pro lázeňské hosty a pacienty. Lázně měly krásnou zahradu plnou květin, s cestičkami vysypanými pískem, lavičkami a altánky pro odpočinek. Před II.sv. válkou trávily v lázních Petrov prázdniny pravidelně židovské děti z Vídně. V létě bývaly v lázeňské zahradě, obyčejně v neděli odpoledne, koncerty dechové hudby a taneční zábavy až do konce šedesátých let.

Lázeňští hosté vždy s povděkem přivítali vinné sklípky Plže, které byly od lázní, co by kamenem dohodil a díky jim je Petrov dodnes světově proslulý, protože nic podobného zkrátka jinde na světě vidět nemůžete.

Kdo přijel do Petrova, v kterýchkoliv časech, vždycky nakonec skončil v Plžích. V Petrovských lázních a v Plžích bylo jen za posledních sto let neuvěřitelné množství významných hostů a kapacit ze všech možných různých lidských oborů. Zejména pro umělce byl Petrov díky lázním a Plžím odjakživa magnetem.
Lázně byly i v polovině 20.století proslulé. Ještě v padesátých letech měly i stálé, většinou „ movitější klienty“, kteří vyžadovali intenzivnější léčbu. Vzhledem k tomu, že byli většinou ze vzdálenějších míst republiky, pronajímali si ubytování v soukromých staveních a trávili tak v Petrově obvykle čtrnáctidenní pobyty. Někteří přijížděli i ze zahraničí.

Postupem času se však přešlo jen na ambulantní léčbu. Lázně měly v provozu 16 van, o pacienty pečoval pětičlenný zdravotnický personál vedený lékařem. Příjemná čekárna s výhledem do lázeňské zahrady byla postupně přebudována na odpočívárnu po koupelích. Byl vybudován nový vstup, čekárna i ordinace lékaře. Využívalo se léčebných účinků vody, léčilo se koupelemi a masážemi, klidem a relaxací. Lázně i v této době byly hojně vyhledávány zejména pacienty s nemocemi pohybového ústrojí, jejich návštěvnost činila až 70 pacientů denně. Lázně byly provozovány až do roku 1987, kdy se již připravovaly projekty pro jejich přestavbu a modernizaci neboť z hlediska stáří lázní to bylo nutností. Historie se však vyvíjela jinak. Po roce 1989 koupila lázně soukromá firma a své slíbené podnikatelské záměry nenaplnila. Budovy lázní pak řadu let chátraly.

Po likvidaci firmy získala budovy i pozemky obec Petrov, provedla demolici a prodala pozemky k novému využití v lázeňství.

Z proslulých lázní zbyl jen pramen.

 Z proslulých lázní zbyl jen pramen.